Vstup jen pro ty, co mají smysl pro humor.
Bio už nefrčí, to je standard. Teď jsou děti bosé, drzé, s tabletem i bez něj (v chatrči), ale ať vaše babí krčí rameny, co naplat, musíte jít s dobou. Takže co teď frčí mezi námi, trendy matkami? (Pan Humor, ideálně…)
Barefoot alias bosonožky. To dítěti navléknete na nohy beztvarý kus kůže, který jste ideálně předžvýkávala celou zimu, na zahradě si místo grilu postavíte chodník, na kterém se vystřídají nejrůznější materiály (píseček, kamínky, blátíčko, aktuálně i kaštánky a nesmí chybět žhavé uhlíky) a děti nutíte capkat sem a tam. Sousedi, kteří vám na pozemek vidí, si myslí cosi o pochodující armádě, potomek zase nechápe, proč nesmí běhat po trávě. Oóó vlastně ano, smí, tak si hezky zuj kůžičku! Tohle je šlápnutí z bláta do louže. Obzvlášť když u pečeného selete začnete přemýšlet, jestli by to jeho kopýtko nebylo taky nějak funkční pro dětské nožky.
Nevýchova alias matka tolerující názory tříměsíčního potomka. Co naplat, že Vivien umí jen mlaskat u prsa, ona už má vlastní rozum. No tak samozřejmě… A vy to moc dobře víte. A následky se brzy projeví. A tak zatímco vy potřebujete koupit v drogerii prášek na barevné, malá batolecí holčička si nutně musí hrát s řasenkami. Zkoušíte se s ní dohodnout. Zkoušíte ji diplomaticky vysvětlit, kterak maminka potřebuje jít nakoupit. Že to tak dělají všechny normální maminky. Marně. Moje maminka není normální, když má přece mě, malou chytroučkou Vivien. A tak trpělivě (asi tak tři hodiny) čekáte, než Vivi pochopí, že s rtěnkou se po stěně nemaže. Marně podruhé. Taktně a decentně upozorníte, že už jste měli být dávno u Karlíčka a jeho maminky (ta to naštěstí pochopí, protože jste jí půjčila knížku Respektovat a být respektován…). Marně potřetí. Z obchodu vás vyvádí ochranka pět minut po sedmé, protože obchod už zavřel. Vivien nechápe, proč s ní o otevírací době nikdo nediskutoval.
Montessorri příběh vyslechněte. To byl takhle jednou jeden malý robůtek, který v roce a půl už uměl mazat rohlíky celé rodině, roznášel poštu v celém paneláku a ještě u toho zvládal odečítat plyn. Bohužel se musel tak moc soustředit na svůj úkol, že se tak nějak zapomněl smát (a je po hehe). Nevadí, on si to moc dobře se svými dřevěnými špalíčky spočítal, že se mu takové úsilí vyplatí. A kdyby ne, nevadí, vždyť odpočinout si může klidně v první třídě. To už bude umět všechno, od azbuky po všechny poddruhy žížal.
Bezplenková metoda aneb ani jedna Pamperska. Jestli to tak půjde dál, výrobci plenek zapláčou. Rodí se miminka, která sice močový měchýř ovládat nedovedou, ale jejich maminky se v něm dokonale vyznají. Stačí, když týdenní Berenička mrkne levým okem, zatřepe druhým článkem ukazováčku nebo třikrát rytmicky sevře obnažené půlky a oni už vědí, že se jí chce na toaletu. V noci se u dítěte drží stráž, střídají se všichni sousedé, jen aby náhodou něco nevyteklo do peřin (a nevyplavilo je).
Yamaha, lekce hudby pro robátka i batolátka. Na co zpívat plavala husička po Dunaji, když vytáhlý soprán notuje cosi o pilných lidech. „Jestli chceš lidi pilné znát, policii musíš zavolat. Tůtatá, houkají, zlodějíčky chytají.“ A houfy nadšených maminek a ročník prcků si navlékají fiktivní pouta. Už se těším, až chobotnička Jájinka vymyslí písničku o sbírání vajglíčků. To pak budou všechny děti rytmicky poskakovat po ulicích a za zvuku rytmických vajíček s nadšením likvidovat každý nedopalek. To bude v tom našem městě krásně čisto. Vesrkze neškodná zábava, jakýsi předstupeň na angličtinu s Helen Doron, kdy nevěřícné dětičky budou poslouchat své mamičky, které v cizí řeči, která jim připomíná břichomluvce v cirkuse, jim začne brát jejich sny o kravičce, která se už najednou jmenuje „kau“. Nevěřte, že si dáte v herně kávu. Nedáte, budete to pěkně vy, kdo bude potomkovi vkládat "strawberries" do pusy v rámci procvičování.
Raw alias nepražená semínka. Samozřejmě v bio kvalitě. Samozřejmě objednané on-line, protože chodit na nákup už není moderní. Taky. Čočku už nejíte, protože ta se musí vařit. Z lednice vaší babičky si můžete dát leda syrové vajíčko, a doufat, že slepice neměla teplotu. Protože všechno, co je nad 42 stupňů, včetně dovolené v Egyptě, nesmíte. Vítejte ve světě raw. Běžným masožroutům tím značně zkomplikujete svou návštěvu. Jednohubky? Fuj, nejíte pečivo, vždyť to se peklo (v čekárně intolerance na lepek je pořád plno). Ok, dají vám okurku, do vody ponoří trochu levandule a na uvítanou nasypou trochu pražených oříšků. Pražení, aha, už je vám to jasné, to taky zavání teplem. Tak běžné oříšky! Nemastné, neslané, bingo! To je teď váš jídelníček. Potomek, ideálně tříletý, protože do té doby jsou oříšky tak nějak passé kvůli vdechnutí, si ve školce pečlivě odpočítává svou dávku kešu, dlabe avokádo (a protože je v Montessorri školičkodílničce, celá třída pak odpoledne tvoří ze slupek malé lodičky) a olizuje svůj bílý knírek od kokosového mléka.
Když jsme u těch kokosů… Mateřství ještě tolik nezasáhly, ale kdyby chtěl někdo udělat bar pro miminka, má šanci. Ať jim tam servíruje čerstvé kokosy. Věštím jim v dětských herničkách slibnou budoucnost. Tohle bude in, takže jestli chcete být trendsetter, pojďte si objednat zásilku z džungle. Když nebudou sloužit za pár let místo mateřského mléka, minimálně s nimi můžete sehrát punskou válku, pokud tedy budou bosé děti samozřejmě souhlasit… Já o tom nepochybuju. Stejně jako o jejich zářivé trendy budoucnosti.
Totálně out pozdravy posílá Míša