Blaník, nebo Soběhrdy? Vyzkoušeli jsme obě farmy

Prožíváme zvířátkové období a tak jakýkoliv výlet za čímkoliv chlupatým, kropenatým, bodlinovitým nebo alespoň hrabavým je víc než vítaný. A když je to spojené ještě s trampolínou, je to samozřejmě nejvíc. Alespoň pro dítě.

My, rodiče, tak hledáme alespoň zpestření v podobě dobrého oběda, pro který je našim jediným hrábnutím prstíčku ukázání do jídelního lístku, nebo lavičky ve stínu poblíž skákadel.

Zážitkové farmy se zdají být ideální kombinací. Dvě z nich jsme vyzkoušeli. Blaník a Soběhrdy. Nejsou daleko od sebe (a ani od Prahy), obě lákají na zvířata i atrakce. Tady jsou naše postřehy a zážitky.

Farma Blaník. Zabodoval skvělý oběd

Pohodlný parking na louce, neuvěřitelně dobrý oběd, to jsou dva základní atributy, které mluví jasně pro. Mimie si z dětského menu vybrala těstoviny s rajčatovou omáčkou (no dobrá, trochu jsme jí do výběru kecali), my si dopřáli svěží salát a kůzle. A luštěninovou polévku. Byl horký letní den, zahrádka byla obsazená, a tak jsme jedli vevnitř, a zatoužili se vykoupat v bazénu. Doléhalo k nám veselé skákání a skotačení, jenže bazén je jen pro hotelové hosty. Uznáváme, že i nám, pokud bychom na farmě přespali, by se líbilo, že k nám neskáče každý kolemjdoucí. Přesto v tu chvíli jsme chtěli strašně uplatit recepční, aby nás nechala smočit.

Přicházíme natěšení! Všude je klid a ticho a pohoda.

Ani nevím proč, ale tentokrát jsem skoro nefotila. Mrzí mě to, tak alespoň to málo, co mám.
Skok do dálky, jedno ze zastavení blanického desetiboje.

Prostředí farmy Blaník, nebyl problém udělat záběr bez lidí.

Navzdory teplému sobotnímu odpoledni bylo na farmě prázdno.

Na skluzavku si Mimie ještě netroufla, ocení ji větší děti. Mimie si užila nejvíc asi traktůrky, na které směřuje šipka.

Farma je totiž poměrně rozlehlá a celou dobu nemáte moc příležitostí schovat se do stínu. Jedním z nejlepších zážitků tak bylo koupání v potoce (Jééé, mamííí, žába!“), pro holčičku rozhodně krmení zvířátek. Koupili jsme si za pár korun kukuřičné kuličky a krmili kozy a husy. Víc zvířat jsme bohužel tak nějak nepotkali, jen v dálce vedli koně a hned u vstupu jsme pozorovali chlupaté, hebké králíky.

Zatímco si Mimie mohla nohy uskákat na trampolíně, tatínek se pohupoval v houpací síti. To byl instantní relax. S kočárkem je to trochu horší terén, tak se z toho trochu unavil…

Strašáci zaujmou (ale dvouleťáka úplně nezabaví).

Ačkoliv jsme v ruce drželi podrobný plánek, kolik dobrodružných stanovišť nesmíme minout, myslím, že spousta z nich potěší spíš větší děti. Skok do dálky, budka na stromě, jeskyně „mrtvých“ rytířů (dobře, ta nadchla tatínka)… Takže o důvod víc, vrátit se tam tak za dva, tři roky.  

Farma Soběhrdy. Zážitek nad zážitky

O pár dní později jsme se proto vydali na průzkum Farmaparku Soběhrdy. A přiznávám narovinu, osobně jsem se pro něj nadchla víc.

Nejdřív prozkoumáme plán, ať se někde zbytečně moc "nekozíme".

Hned na úvod nás vítá prasečí maminka.

Tak to jdeme všechno prozkoumat!

Už z mého blogu asi chápete, že mám ráda dobré jídlo, takže nedostatek kvalitní krmě pro mě byla trochu zklamáním (těšte se spíš na párky v rohlíku nebo opečené špekáčky), ale opět byl horký den a tak jsme si dopřáli nanuky (a slušné kafe). A pak vyrazili prozkoumat zvířata. Hned na začátku vykukovalo několik druhů prasat, spousta selátek, nejrůznější slepice. A přehlídka hospodářských zvířat pokračovala promenádou kolem chlívku s kozou, telátkem a dalšími prasaty.

Nejúžasnějším zážitkem však bylo krmení. Možná bych měla použít množné číslo, protože to probíhala každou půlhodinu někde jinde. Jednou u buvola, podruhé u králíků, jindy u lam… Myslím, že jsme oběhli všechno. Kdyby vás bolely nohy, můžete využít i golfový vozík fungující jako taxislužba. Za pár korun s vámi vyveze kopec mezi pastvinami, wau! Je to přece jen poměrně rozsáhlý areál.

Když se ještě vrátím ke krmení, které je (symbolicky, asi třicet korun) placené, uvítala bych, kdyby nám pracovnice dala víc než jednu půlku plátku jablka nebo kousíčku mrkve. Králík ho slupnul za dvě vteřiny a my se zase houfem dětí prodírali pro další sousto.

Rozmanitost zvířat a celkově atrakcí a zážitků mě obrovsky překvapila. Takhle si představuju dětský sen, ideální sobotní den. Trampolíny, klokani, opékání buřtů, vodní hrátky, pískoviště, drbání buvolů, krmení králíků, sledování kachniček... A jako bonus i obrovské kryté hřiště, takže není důvod s další návštěvou čekat na jaro. Sem budeme rozhodně jezdit daleko častěji.

Co je nejvíc? Samozřejmě cokoliv s vodou!

Dobře, a taky trampolíny. Hlavně ty obří. Jsou tam tři, pokud si dobře vzpomínám.

Z dětského pohledu nuda, pro dospěláky vzdělávací zpestření.

Je tam prostě kráááásně.

Pozornost dětí si zaslouží i vnitřní herna.

Ale my samozřejmě stejně nejvíc milujeme zvířátka.

Na příštím výletu se třeba potkáme. Zdraví Míša a Mimie